Fobie kolem nás

184796957Manžel mi dnes sdělil, že se domnívá, že trpím dysmorfofobií a jsem jasná ortorektička se sklony k netolismu. Trochu mě překvapil. Jenže pak jsem našla na stole noviny s přílohou Ona dnes bylo mi hned jasno. Přečetl si článek Posedlost, anebo závislost. Rozhodně si nemyslím, že trpím výše uvedenými fobiemi, spíš to vidím na macrofobii a dvakrát v životě jsem měla tokofobii. Čím trpíte vy?

 

 

 

 

 

 

 

 chaetofobie – strach z vlasů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alibi na míru

alibi na míru
alibi na míru

 

  • Dnes jsem četla skoro aprílový rozhovor s pánem, který se profesionálně věnuje rozvracení manželství a vytvářením alibi na míru. Je moc zajímavé, čím vším se lidé umí živit a ještě je to baví a snaží se v tom být  lepší a dokonce úspěšně expandují na zahraniční trhy. Asi proto, že služby této firmy jsou na první přečtení a pohled sexy a zároveň špatně slučitelné s morálkou, byl majitel dokonce pozván do pořadu Jana Krause. Snažila jsem se nebýt povrchní a neodsoudit ho na první přečtení (i když se mi hned chtělo ani nevím proč) a trochu se do byznysmena vcítit. Dle mého názoru by se manželství měla udržet, a při problémech využít psychologů v poradnách, nebo jiné terapeuty. Uvědomila jsem si pak spoustu věcí. Tato firma dává velký prostor vystudovaným i nevystudovaným hercům, kterým zoufale chybí uplatnění. Určitě pomáhá slabým lidem v řešení partnerského života. Těm, co neunesou pravdu i těm, kteří ji neumí sdělit. Majitel musí být velmi kreativní člověk, protože vymýšlí různé scénáře pro různé lidi. Napadlo mě, jestli by nebyl dobrý byznys manželství udržovat šťastná a navěky. Jenže to je pak ne na byznys, ale na Nobelovku. Chci být navěky v manželství šťastná a strašně bych si nepřála hrát jakoukoliv roli v tého firmě: ALIBI NA MÍRU a vám to přeju taky. Každopádně je vidět, že kde je poptávka, je byznys. A živit se dá asi opravdu vším. Takže, kdo chce podnikat, jen začenichejte, zjistěte co lidé chtějí a můžete okamžitě začít.

http://ona.idnes.cz/alibi-na-miru-petr-machacek-mesicne-rozvratime-az-40-vztahu-p3t-/nasi-muzi.aspx?c=A150318_102107_vztahy-sex_jup

Ve čtyřiceti stále žádoucí :)

11295636_10150604453509977_858062674022410085_n
Myslím, že jsem dlouho nepsala o kráse a sexappealu. Tak to chci napravit. Abychom dětem připravili zase krásné hřiště, měli jsme dnes ráno brigádu. Neplatí to jen pro hřiště, má li být něco krásné a funkční, je nutné přiložit ruku k dílu, nečekat, že se to stane samo. Jak s hřištěm, tak s tělem. Nedá mi to nepoznamenat. Dnes se nás na hřišti sešlo asi dvacet, hřiště je velké, baseballové. Po delší době jsem se setkala s jednou maminkou, 40+. A málem jsem ji nepoznala. Strašně jí to slušelo. Zhubla od podzimu dvanáct kilogramů. Vzala jsem hrábě a šla pohrabávat k ní. Hned jsem ji pochválila, jak senzačně vypadá. Začaly jsme si vyprávět o tom, že prostě po 40 se něco přihodí a musí se začít okamžitě jednat, než budou napáchány nevratné škody. A samotný sport nestačí. Musí se změnit i jídelníček a bohužel i pitný režim. Obě jsme se shodly na tom, že k úplné dokonalosti nám chybí už jen krůček. Takový ten špíček na bříšku. A ten jde prostě nejhůř. A neoblbnete ho ani kryolipolýzou ani abdominoplastikou. Možná jen na chvilku, pak se vrátí. Je to prostě nepřítel, nás žen. Jsou tam všechny ty vypitá pivečka po kachýnce k nedělnímu obědu a večerní relaxace s vínem. Jakmile vás ale vaše tělo „chytne“, vidíte ty krásné změny, čeho je ještě schopno, stanete se takovým jeho otrokem. Přiznala jsem se jí k naprosté abstinenci, že to prostě kvůli tomu pekáči na břiše musím podstoupit a ona se ke mě ráda přidala. Taky hřeší alkoholem. Břicha jsme si tajně ukázaly u křoví a slíbily jsme si, že se za měsíc sejdeme a už tam žádný špíček nebude 🙂 Mezitím jsme pohrabaly velkou část hřiště a šly jsme si odpočinout na čaj (bez medu a cukru) a já jsem nabídla svůj nový facebookový úlovek, buchtu z ovesných rozemletých vloček, banánu, jablek a kokosu. (Dokonce to chutná i dětem.) Musím se přiznat, že před pár lety bych nad sebou kroutila hlavou, jako možná teď vy. Jenže! Dá se na mě teď koukat i v dvoudílných plavkách  a myslím, že takovou postavu jsem neměla ani ve dvaceti, kdy to bylo všechno ještě zadarmo. A když se na sebe teď ráda do zrcadla koukám já, určitě se ze zalíbením kochá i manžel. I pro něho chci být krásná a žádoucí. A jestli jsem vás trochu nakopla, tak jsem ráda. Zase taková věda to není, změnit kapku životní styl. Přináší to s sebou nečekané radosti (hlavně v sexu). Nekecám a jdu si zacvičit 🙂 http://rutube.ru/video/008c591fae8c4cfbbb76e88853b1c8c2/

Do letadla bez pohovoru s piloty už NIKDY!

107881659Dlouho jsem přistupovala k životu takovým, řekněme, buddhistickým stylem: nějak se to vyvrbí, nějak to dopadne, však osud (Bůh, …..) ví nejlépe….. Končím s tímto lenivým přístupem. Nejlépe je si svůj život dobře koučovat a mít ho ve vlastních rukách. Po leteckých společnostech budu chtít konzultaci s oběma piloty, kteří budou řídit letadlo, do kterého vstoupím já, nebo jakýkoliv člen mé rodiny. Myslím, že mě dost lidí bude následovat. Opravdu je mi líto chlapce, se kterým se rozešla přítelkyně nebo manželka, ale co s tím má do činění zbytek letadla? A co jejich rodiny? Myslím, že poznám, má-li někdo depresi, sice ne hned, ale dá se to vypozorovat, stejně jako když má někdo syndrom vyhoření. Zase někdo chodil kolem horké kaše a nebyl ani trochu proaktivní. Já pracovní kolektivy nemusím, jsem těžká individualistka, v kolektivu se neumím pohybovat s lehkostí, spíš jsem typ slona v porcelánu a pak se na sebe zlobím. Ale když jsem dřív musela, tak mi nic u mých kolegů a kolegyň v práci neuteklo. Mě lidi baví a zajímá mě, jak se maj´. Neumím být lhostejná. K ničemu a ani k nikomu. Takže: vy, co jste v pracovních kolektivech, všímejte si svých parťáků! Březen a duben jsou na sebevraždy statisticky nejhorší. Nemusí to být jen letadlo. Zlikvidovat kancelář taky nedá moc práce – samozřejmě nebudu zde dávat tipy na rychlou a levnou demolici, nejsem blázen.

Ode dneška se stanu postrachem všech pilotů. Budu požadovat před startem krátký a jasný pohovor. A když to bude nějaký problém, tak si prostě udělám pilotní průkaz a budu sebe a rodinu po světě rozvážet sama. Protože já svůj život držím pevně ve svých rukách.

Bůh není sexy!

 

  • 490661757Vzala jsem Božího jména nadarmo. Napsala jsem, že není sexy. Jenže mám k tomu své důvody. Dnes jsme (domácí úkol) si vyprávěli se synem o hříších. Vím, že je všechny znáte, ale i tak  je napíšu, pro připomenutí k nim přidám i jména ďáblíků, kteří jsou s tím kterým hříchem spojeni – mají hezká jména: Pýcha-Lucifer, Lakomství – Mammon, Závist – Leviatan, Hněv – Satan, Smilstvo – Asmodeus, Nestřídmost – Belzebub, Lenost – Belfegor. Samozřejmě jsme si povídali i o Ctnostech. Bohužel ho víc zaujmuly hříchy a ďáblové. Jak v literatuře, tak ve výtvarném umění.

Proč? Protože být ctnostný začíná být hřích. Hřích páchaný sám na sobě. Nebo jak přežít s tím být: pokorný, štědrý, přejícný, mírumilovný, cudný, střídmý (činorodý je zatím ok), aby z vás ostatní neudělali úplného idiota? Jak to mám všechno vysvětlit zvídavému dítěti? Když i já stále tápu a pochybuji, prostě nevím? Bože, prosím, snaž se!

PS – proč to letadlo spadlo? A pravdu! Snad nás netlačí někdo  k tomu, abychom zase přestali cestovat…..

Kreativitou ke šťastnému životu

511823791Ať chci nebo nechci, můj mozek pořád něco vymýšlí. A když už by měl odpočívat a nechat mě i tělo spát, tak mi pomáhá mít naprosto skvělé, někdy dost bláznivé sny. Prostě jede pořád. Někdy až moc věci překombinovává.  Ale většinou je s mým mozkem zábava. Nenudíme se. A když už by k něčemu takovém mělo dojít, tak mi přehraje, jen tak pro mě, nějaký hezký film. Tolik premiér, co já si s ním zažila! Jedna věc je však kreativita, druhá věc je takový ten praktický život u nás v lese. Můj mozek mi vždycky poradí věc, že mě občas dostane mimo společnost. Někteří lidé ho nedokáží správně pochopit. Naštěstí jsem se s ním naučila už žít, občas ho ubrzdit a upřednostním zájem rodiny, tudíž to, abych výrazně díky němu nevyčnívala. I na tomto blogu se musím dost držet, protože zatím nevím, co všechno snese.

Svoje děti v kreativitě maximálně podporuji a dodávám jim potřebné zázemí k tomu, aby ji využívali ke svému prospěchu. Což mě bylo dost dlouho znemožňováno a za svoji kreativitu jsem se možná styděla. Věkem se vše mění, teď jsem na ni pyšná. Děti většinou mě velmi pozitivně překvapí. Například včera můj devítiletý syn. (pro poslech zmáčkni šipku vlevo 🙂 )

Složil, otextoval a nahrál tuto písničku. I když mi některé věci neříká, tak z písničky je evidentně slyšet, co mu běží hlavou. Jakákoliv forma sebevyjádření svých pocitů a tužeb je důležitá, protože člověk v sobě potom má čistěji, zbytečně v sobě nic nedusí. Samy (píšu pro ženy 40+) určitě dobře víte, co všechno s vámi můžou způsobit nevyřčená a nikým nepochopená přání (víno, antidepresiva). Možná syn pochopí, že když se mnou bude komunikovat, jakoukoliv formou, tahle se mi teda líbí hodně, tak se budu snažit, aby byl šťastný a vyjít mu vstříc. Určitě s tím v budoucnu potěší i svoji partnerku/partnera (ještě nevím).

Hodně by se mi líbilo, aby to naučil manžela a mohla bych dostávat písničky, veršíky či obrázky každý týden. Něco by se mu líbilo nebo nelíbilo a tak by pro mě vytvořil dílko. Někdy má totiž slovní komunikace omezené možnosti. Stejně jako sms zprávy. Když se však (např.)nakreslí na zrcadlo v koupelně po ránu srdíčko rtěnkou, tak se ani nemusí nic říkat a ten, pro koho je určeno (pokud není úplně natvrdlý/á), k vám přijde a dá vám pusu, úsměv nebo vás jen tak pohladí.

Věřím, že díky vlastní kreativitě můžeme mít daleko lepší život a s námi ti, kteří ho sdílí. Dokonce i svoji naštvanost můžete elegantně a velmi efektivně ukázat.  Nemusí se hned křičet, rozčilovat se, nebo dokonce jen mlčet a potlačovat zlobu. Dobře funguje např. když bych znovu použila symbol srdce: vystřižené v manželově oblíbené košili či tričku. Nedostatek něhy a sexu můžete kreativně naznačit pohozenými, např. nově zakoupenými či zapůjčenými, trenkami v koupelně a hodně neobvyklými květinami ve váze, je lepší posichrovat kombinací obou! U dětí mi kreativně funguje zákaz TV, počítače, mobilu apod.

Zkuste dnes své milé doma kreativně překvapit. Uděláte jim i sobě radost. Bez radosti je smutek, ten dělá vrásky a šedou barvu pleti a to my už přece nechceme. Jen usměvavá, růžolící žena plná radosti je krásná 🙂

 

icon_1_audio_x16

Skleničkou k atraktivitě

183742900Vědci fotografovali lidi, kteří právě vypili dávku alkoholu odpovídající sklence vína. Pak se ptali jiných lidí, jak se jim líbí. Lehce opilí jedinci vyšli ze srovnání hezčí než střízliví.

Většina čtenářů bude mít asi zkušenost, že když se opijí, připadají jim osoby opačného pohlaví (nebo stejného, záleží na preferencích) najednou atraktivnější. Kupodivu to ale funguje i v opačném směru. Lidé, kteří jsou mírně ovíněni, vypadají hezčí. V časopise Alcohol and Alcoholism to tvrdí skupina vědců vedená Marcusem Munafoem z Bristolské univerzity. Je možné, že alkohol mění výraz obličeje. Vylepšuje náladu. Veselí lidé většinou vycházejí z psychologického měření jako atraktivnější než smutní. Pořád ale není jasné, proč efekt při vyšších dávkách alkoholu mizí. Lidé jsou většinou veselí ještě dlouho potom, co vypili daleko více, než snesou.

Dva výše uvedené odstavce jsem opsala z dnešního vydání časopisu Týden. Je to hrozné číst zrovna v době mého jarního detoxu. Člověk se snaží, aby vypadal lépe, pořád cvičí, rozhodne se kvůli krásné postavě abstinovat a pak se dočte, že bude atraktivnější, když se tu a tam napije. Minulý týden jsem se zase dočetla, že je velmi zdravé pít každý den, že se tím trénují játra.

O víkendu chystáme doma velkou rodinou předvelikonoční veselici. Budeme tu mít manželovu rodinu přes celý víkend. Dostala jsem seznam alkoholických nápojů, co mám objednat. Manžel nezapomněl ani na mé oblíbené víno. Zeptala jsem se ho, jestli si náhodou nevšiml, nebo na blogu nečetl, že zrovna pročišťuji organismus a hubnu. Řekl mi, že si jednou za čas musím dát, že je se mnou legrace.  Opravdu není jednoduché abstinovat. Okamžitě jdu objednat časopis Alcohol and Alcoholism. Vždy je přínosné o svém nepříteli mít víc informací a nenechat se jen tak zmanipulovat. A věřím, že už existuje nějaký alkohol, po kterém se hubne, jen o něm nevím. Skleničkou k atraktivitě je překrásné motto. Teď už je mi jasné, proč jsou Češky nejkrásnější ženy na světě 🙂

 

 

Deprese žen v umění

176636207Hrozně ráda bych se setkala s Irou Levinem, s tím talentovaným a pravděpodobně velmi chytrým mužem, který napsal ve svých třiceti osmi letech román Rosemary má dětátko a ve svých čtyřiceti třech letech Stephordské paničky. Oba romány pojednávají o mladých ženách v depresích. U Rosemary zachycuje depresi budoucí matky v nevšímajícím si a neosobním velkoměstě, muž kariérista, ona sama doma – jasná „zelená“, zde oranžová vdova. U Paniček je pak krásně popsán problém žen 40+, kdy jsou ženy manipulované až šikanované muži, aby byli perfektní matky, perfektní manželky a úplně bezkonkurenční milenky. Ženy mají pak oprávněně strach, aby nedošlo ke generační rošádě. Tak skvělá literární díla byla samozřejmě zfilmována. Nejdříve Rosemary režisérem Polanskim, a to v jeho třiceti pěti letech, Stephordské paničky pak anglickým režiserém Frankem Ozem, v jeho šedesáti letech. Záměrně uvádím věk umělců, co měli s dílem co do činění i autorovo samotné.  Roman Polanski i Oz oba dílo převedli na plátno v podobě hororu. Polanski, coby mladý chlapec šel do extrému a pohrával si se satanismem, Oz pak ve zralých šedesáti se již dívá na depresi žen s nadhledem a film je laděn s humorem a vzkazem na konci filmu, že nejlepší muž je ŽENA.

Po prvé jsem výše uvedená díla četla v patnácti letech a asi do třiceti jsem si myslela, že Rosemary má děťátko je opravdu drsné drama s jasným a ne úplně dobrým koncem a Stephordské paničky pro mě bylo velmi dobře napsané scifi. Momentálně to jsou pro mě elegantně a s velkou znalostí života  popsané starosti a radosti žen, pro které píšu svůj blog.  I já se snažím zachycovat životní příběhy žen v mezních situacích s nadhledem, viz mé oblíbené dílo Bagr 🙂 Ráda bych chtěla být k Levinovi přirovnávána, píšu se skromností sobě vlastní.

Hezkou neděli.

Abstinence – večer druhý

images (25)Úplně  cítím v kostech, jak to bude jiný život, již dnes se mi otevřela jeho nová dimenze. Včera jsem sice nemohla dobře usnout, víno je přece jen na spánek jednička, ale fandím si. Jasné je, že být abstinentka znamená, najít si práci na večer, popíjím totiž jedině večer. Najednou před sebou cítím spoustu volného času. Už po včerejšku mi to bylo jasné, takže než se mi srovná spánek bez pomoci alkoholu, zkusím ze sebe udělat domácího kutila a zahradnici. Práce je okolo domu vždycky dost. Dnes jsem navštívila OBI, abstinentů ráj. Kdyby mi někdo před pár lety řekl, jak se mi v OBI bude líbit a možná se stane můj nejoblíbenější obchod vůbec, tak od něj okamžitě utíkám, nikdy na sebe nenechám zbytečně házet negativní energii.

Nakoupila jsem spoustu hlíny, květin, květináčů, ale i lopatky, hrabičky, velikonoční polotovarovou výzdobu, dráty, hřebíky, kleště. A skleník. Překrásný skleník teď mám. Měla jsem nejplnější a největší košík ze všech. Připadala jsem si hrozně pyšně a šťastně. Byla jsem konečně jednou z „nich“. Konečně patřím do pořádné cílové skupiny.

Na předlouhé večery bez vína jsem velmi dobře připravena. Již teď mám hotovou velikonoční výzdobu. A nejen trapně z vajíček a zajíčků, vymyslela jsem ji a udělala bezvadně. Dokonce jsme si i s dětmi zasázeli travní semeno do květináčků. Takhle předčasně jsme ještě velikonoční trávu nepřipravovali, většinou jsem to pár dní před Velikonoci, řešila naklíčením řeřichy. V tuto hodinu bych už normálně psát souvisle nemohla, teď si píšu o sto šest. Ještě udělám na zítra k snídani dort. Najdu si na internetu nějaký hodně složitý, ať rodinu překvapím.

Abstinovat je krásné. A možná až dopeču dort, půjdu vzbudit manžela a příjemně se nechám překvapit! A hrát orgasmus už nebudu potřebovat. Půjde mi to samo. Vůbec nechápu, jak jsem si takhle zajímavý život mohla nechat tak dlouho utíkat mezi prsty.

Trik pro skvělou postavu – cvičit! s Jillian se dá i doma

jillianNaprosto senzační cvičení. Jednoduché, ale funguje to! Stačí 3x týdně (30min) a uvidíte zázraky. Já tohle cvičení miluju. V klidu doma, kdykoliv, baví mě to!!! Holky, nebuďte líné. Je jaro, s ním přichází energie, zkuste to. Už po pár cvičeních se začnou dít věci, které vám změní život. Stejně jako mě. V pohodě udělám zase provaz, v džínách mám hezký zadek, v sukni hezký nohy, manžel se do mě  zase zamiloval a já si posiluju ego tím, jak koketuji (zlehka) na ulici s jinými muži, kteří po mě s drzostí pokukují. Svaly na zádech mi nedovolují chodit shrbeně. Je ze mě sebevědomá šelma! Díky Jill!

http://tune.pk/video/3184690/jillian-michaels-killer-buns-amp-thighs-level-1