Propadla jsem vyklízení a vyhazování nepotřebných věcí. Musím se přiznat, že i v nějakém tom dalším plánu trochu doufám, že objevím poklad po sudetských Němcích, neb vyklízím půdu na boudě v Krkonoších. Jsem na úplném začátku a pokladů dnes požehnaně. Není to přesně, co bych očekávala, ale kousky to jsou velmi zajímavé, odkrývám právě osmdesátá léta. Ty jsem samozřejmě prožila, takže nálezy jsou mi historicky blízké. Postupuji pomalu, ale o to důkladněji. Jsem sama ze sebe překvapena, jak mě tato činnost baví a určitým způsobem naplňuje, ač k normálnímu každodennímu úklidu mám vyloženě nepěkný vztah. Ten mi přijde často velmi zbytečný a snažím se maximálně delegovat na další členy domácnosti. Napadlo mě, že se jedná o začátek nějaké mojí nové životní epochy, protože impuls k vyklízení jsem dostala velmi silný a pro mě zatím nepochopitelný. Vyklízení přebilo dokonce i možnost si jít ve volné chvilce, kdy jsou děti ve školních zařízeních, zaběhat v přilehlých lesích za naprosto senzačního počasí. Kontejnery se postupně, ale rychle plní a moje duše začíná být nějakým stylem lehčí až bych řekla, že se blížím k nirváně. Jelikož se ve svých letech už docela dobře znám, bojím se, že za vším vězí motivace, spojená s nálezem pokladu. Hledání pokladů je totiž moje celoživotní cesta 🙂 . Z dnešních nálezů:
Hliníkové hrnky bez lemu, průměr 9cm, původně zabalené, SMC – 10,- Kčs za kus, dílo: Kovodružstvo 539 42 Svratouch – pravděpodobně je řetízkem připevním k našemu potoku pro občerstvování turistů.
žehlička Eta- 2244, v původním balení, pouze lehce zaprášená (asi kontejner)
děrovačka, zaprášená, funkční, vínová – ponechám pro potřeby rodiny
z tohoto nálezu budou mít moji synové asi největší radost