kritizujeme.cz

kritizujeme.czPřed sedmi lety jsem vydávala internetové noviny kritizujeme.cz. Celkem brzy se z nich staly jinými periodiky citované noviny. Bohužel, nebo možná bohudík, mě jejich filozofie přestala bavit a novin jsem se zbavila. Kritizování není cesta pro mě. Kritizování a ukazování na nedostatky jsem zanechala jiným, mě to nenaplňuje. Všimněte si, jak je kritizování velmi efektivní způsob komunikace. Když A s B pomlouvají C, strašně si u toho libují. Víc než na nedostatky mě baví ukazovat na  dostatky a pozitivní věci kolem nás. Je toho naštěstí stále ještě hodně. Dovolte mi maličko si zakritizovat: mnoho nás, Čechů, má o svém národě a svých spoluobčanech velmi špatné mínění. Hovoříme o sobě bez úcty a hrdosti. Zásadně s tím nesouhlasím. Jsem pyšná Češka a nikde na světě se za to nestydím. Je to jako bychom pomlouvali svojí rodinu. Takový státeček a přitom jsme světu dali dvě slova – robot a tunel. Je to snad málo? Vyhlašuji veřejnou soutěž na třetí slovo pro zeměkouli. Hned mě napadá – papaláš, mezinárodně by slovo mohlo být uznáno jako papalash. Není ta čeština nádherná? Stejně jako MY!!!Nekritizujte a vymýšlejte.

BTW – pamatuji se, jak jsem dělala pro své noviny první reklamní kampaň. Nechala jsem si natisknout samolepky – viz. výše, objednala bandu studentů a ti je lepili v metru na dveře. Pak jsem jednou jela lepit já s kočárkem (syn 3 roky cca) a hned jsem byla přistižena. Už si nepamatuji, jak vysokou pokutu jsem dostala, ale byl to velký adrenalin.

Sexuální asistentky pro uprchlíky

sexualni asistentkaNárok na kvalitní sexuální život mají v moderních demokratických společnostech všichni bez rozdílu. Nejen odborníci, ale už i široká veřejnost je obeznámena s tím, že nejběžnějším projevem dlouhodobé sexuální frustrace z potlačování sexuální energie je nezvladatelná agresivita u mužů a emoční výbuchy u žen. Zhruba 70 až 80 procent migrantů přicházejících do Evropy jsou mladí muži ve věku od 16 do 35 let. Co si s  tímto přílivem testosteronu počneme? Jednat je potřeba začít okamžitě, již včera bylo pozdě.  Evropská unie by měla určit kvóty pro jednotlivé země EU o poskytování sexuálních asistentek, které budou uprchlíkům pravidelně k ruce. Sexuální energii je potřeba mít pod kontrolou. Na podzim roku 2015 organizace Rozkoš bez rizika vyškolila prvních pět sexuálních asistentek, které začaly poskytovat komplexní placené služby. Hodina služeb klienta vychází  na 1200 Kč. Organizace pečlivě vybrala ženy, které se k této práci samy rozhodly a mají dlouhodobé zkušenosti s prací s tělem. Česká republika tedy určitě může poskytnout v zájmu zachování stability a míru jednu až dvě sexuální asistentky. Před vysláním našich profesionálek do zahraničí bude nutné sjednotit odměny za odvedenou práci. Za obdobné služby se např. v Německu platí 80 Eur.

 

Ísa workshop – aneb když nejde Mohamed k hoře……

antiChristmasTreeNeštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Mělo by tedy platit, že po horách chodí samé štěstí? Pravděpodobně ano. Já jsem na horách šťastná a doufám, že mi to ještě nějakou chvilku vydrží. Do života je potřeba chytře investovat, stejně tak jako na burze. Znát míru rizika, umět se ctí přijmout prohru. Vědět, že vlna úspěchu přijde, ale umí i odejít, stejně tak je to s neúspěchem. V neděli začíná první advent, Vánoce jsou už opravdu za dveřmi. Letos prvně jsem docela ráda, že nám blížící se svátky připomínají v obchodních centrech. Jinak by snad migrační tsunami zvítězilo i nad Ježíškem. V některých městech se to už vlastně podařilo, rozsvícení stromků na náměstích bude jaksi utajené. Přiznám se bez mučení, že i já letos nejedu rozsvítit stromek do Berlína (loni Vídeň) a zůstáváme v bezpečí zasněžených a již sjízdných hor. Při mém předadventním rozjímání mě napadlo, že bychom mohli zavalit naše přistěhovalce dárky, rozsvítit jim v táborech a jiných ubytovacích zařízeních stromky a svícny. Seznámit je s evropskou tradicí Vánoc. Muslimský Ježíšek je vlastně prorok Ísa. Formou vánočního Ísa workshopu by u dětí mohl sklidit pozitivní emoce. Dárky dostávají rády děti na celém světě. Proč si nevzít  trochu toho know how od McDonaldu, ti vědí, jak si vychovat své zákazníky již od peřinky.

 

Material girl

autoBuď už moje psychika reaguje na zásadní změny počasí , nebo na mne začíná doléhat tíživá politická situace doma i ve světě. Jinak si svoje neobvyklé páteční chování nedokážu vysvětlit. V sobotu začalo u nás na horách sněžit a v neděli 22.11. proběhl na pražském Albertově druhý 17. listopad. To ráno se nelišilo od jiných pracovních dní, snad jen tím, že jsem si zaslouženě lehla na masérský stůl a nechala se hodinu rozmazlovat. Po této vyloženě antistresové aktivitě jsem musela nutně zařídit pár administrativních záležitostí po úřadech a na poště. V autě jsem zapomněla celkem větší finanční obnos a telefon. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se k němu vrátila. Na sedadle spolujezdce seděla mne neznámá, dokonce bezpečnostním pásem, jištěná žena.  Rychle jsem omrkla situaci: samozřejmě – peníze i telefon, zanechané lehkomyslně v úložném prostoru u řadící páky, byly pryč. Krev se mi vztekem a totální bezmocí nalila do hlavy. Ty peníze byly určeny na hodně speciální dárek pro syna k sobotním narozeninám. Chtělo se mi brečet. První nápad byl samozřejmě spojen s Policií, jenže, jak se jí dovolat, když telefon byl pryč? Začala jsem řvát o pomoc z plných sil. Situace ve společnosti je bohužel taková, že na tento povel nereaguje nikdo, funguje totiž naprosto opačně. Řvala jsem, jako by mne na nože brali. Paní se klepala, měnila barvu a připadalo mi, že je blízko infarktu, stejně jako já. „To není vaše auto, to není vaše auto“. Tuto mantru opakovala jako blázen. Oči rychle těkaly po interiéru vozidla. Zaregistrovala jsem neobvyklou čistotu a absenci všech stop po mých dětech. Za tak krátkou chvíli to nemohla přece takhle pěkně uklidit! Pak jsem se málem skácela k zemi……. Pokorně jsem se dámě omluvila, nasedla do svého, hračkami a sportovními potřebami, zaplněného auta a ujížděla zbaběle z parkoviště pryč. Rada pro všechny řidiče v této nejisté době zní: neparkujte nikdy vedle stejného auta, i kdyby jinde nebylo místo! Děkuji.

 

Sex na horách

sex na horachPo delší době jsem si zase přečetla pár článků na http://sexperimentatorka.cz/ . Vzhledem k tomu, že jsem velmi soutěživá, řekla jsem si, že musím napsat také něco o sexu, její blog se mi totiž velmi líbí, je inspirující. Bydlím v lese, na malém městě, nemám moc příležitostí setkat se s chlapci ze startupů a korporátních společností a ocenit jejich zkušenosti a praktické sexuální dovednosti. Také tu nemáme moc meetingpointů jako je Kozička, Tretters´apod. Máme tu však hochy z Horské služby a pár zajímavých podnikatelů. Může se na ně narazit např. při závodech v běhu, na kole, automobilových závodech, náhodně  předběhnout ve frontě na vlek nebo lanovku. Nebo jim nenápadně zkřížit cestu, když jako odvážní skialpinisté pokořují tu svojí horu, když na běžkách křižují svojí oblíbenou trasu. Další zajímavý úkaz jsou instruktoři v lyžařských školách. Všude kolem se také pohybují absolventi nebo studenti lesnických škol a učilišť. Takoví chlapci s pilou, kteří znají své řemeslo a přijedou vám porazit strom např. na Harleyi, to také není špatné. Vidět chlapa zlikvidovat mohutný smrk, bych přirovnala k orgasmu. Náhodné setkání s mužem v obleku na horách, není zázrak, ale právě jste se seznámili s vyznavačem Svědků Jehovových. Určitě bych však chtěla zdůraznit, že horské ženy mají nějaký osmý smysl pro tu, která by chtěla narušit koloběh přírody. Určitě jste četli o krkonošských lavinách. Žena z hor, to je mix tuleních pásů a orkánu.

Můj 17.listopad

IMG_1875[1]26 let poté. Nevyužila jsem je tak, jak bych mohla, přiznávám. Nejdříve jsem byla nezkušená, pak naivní, blbá, slepě vítězící, těhotná, naštvaná, zlomená a vyhořelá, mezitím příležitostně chvilky štěstí a uspokojení. Až teď se cítím v plné síle, zkušená životem (semináři a školeními). Neuvěřitelně v pohodě a hlavně s pocitem, že mám konečně život ve svých rukách. Škoda, že to nepřišlo dříve, ale lepší pozdě, než nikdy. Jsem o kus starší, než je naše republika, takže vím, že to pravé uspokojení na ni teprve přijde, je to zvědavá ženská, potřebuje si všechno vyzkoušet. Nejlepší věk pro ženu je kolem čtyřiceti let, tak má ještě chvilku čas, usadit se. Uvidíme, co s ní udělá, až založí rodinu. Důležité je si vybrat správného partnera, budu jí hodně držet palce. Někdy to může navždy zlomit vaz. Ale zpět ke dnešnímu svátečnímu dni. Pršelo tak strašně, že chudák vlajka, vyvěšená na dnešní počest, byla tak mokrá, že se ani nezatřepotala. Chtěla jsem se, stejně jako loni, vydat na procházku na Hrádeček a zapálit svíčku, ale děti daly přednost zapálení svíčky doma a hodina veselého dějepisu taky proběhla u krbu. V televizi se objevil Václav Havel, kterého si syn spletl s Karlem Gottem. Vzdala jsem to a šla do posilovny pokračovat v upevňování svých morálně-volních vlastností. Musím mít sílu. REPUBLIKU SI ROZVRACET NEDÁME!

IMG_3193

Úloha venkova ve válce

mf dnesTitulka novin Mladá fronta Dnes, které vévodil headline Válka v Evropě, mě donutila koupit si vydání, ačkoliv od minulého roku žádné Babišovy dobroty nepodporuji. Noviny si schovám. Nemyslela jsem si nikdy, že budu žít ve válce. Dost jsem si zvykla na život v míru a blahobytu. Zase se mi potvrdilo, že jediná jistota je smrt. U nás v lese je klid, jen včerejší přívalový déšť změnil potůčky v hučící vodopády, které se bez kontroly valí do Úpy, která konečně vypadá trochu jako řeka. Za domem jsme ráno  potkali tři srnky. Moje rozhodnutí odstěhovat se z hlavního města do lesa dostává s příchodem války smysl. Chtěla bych vidět teroristu, který by vážil cestu mezi houbaře nebo turisty a spáchal sebevražedný atentát. V zimní sezoně jsou tu sice fronty na vleky nebo na lanovku, ale troufám si sebevědomě říct, že my lyžaři bychom teroristu na svahu brzy objevili a pak mu ujeli a ve frontě je to takové maso, že by  stejně strachem utekl. Cítíme se tu v bezpečí. Až budou přátelé z měst potřebovat zázemí klidného venkova, nabídneme jim rádi ubytování. Kdy jindy, než v případě války, by mělo platit: MUSÍME SI POMÁHAT. Nový projekt: venkov splácí dluh velkoměstu, právě odstartoval v Krkonoších.

S teroristy nehrajeme šachy!

igluJsem dost pasivní anarchistka, až pátek mě konečně zaktivizoval. Idioti z IS mi velmi znepříjemňují život a plány. První advent jsem měla oslavovat v Berlíně. Není Berlín plný lidí, těšících se na rozsvícení stromku a nadcházející Vánoce dalším báječným terčem? Poslat kancléřce Merkelové hezký vánoční pozdrav, třeba. Místo toho, abych cestovala jen s nejstarším synem a trochu si odpočinula,  viděla se s kamarádkou ze střední školy, která v Berlíně žije, budeme muset vyjet celá rodina. Protože když už se blbě postavit vedle nějakého magora s výbušninami po těle, tak všichni. Strašně by mě zajímalo, proč nemůžou státy Evropské unie alespoň na chvíli zavřít všechny hranice, určitě na to nějaký zákon musel myslet. Proč jim jen neuděláme život trochu složitější? Nevím, jestli to znáte, ale funguje – Kdo chce mír, připravuje se na válku. Zažila jsem to na vlastní kůži a zásadní změnou strategie vyhrála životní hru. Začínající zima, nám Evropanům, přece nabízí širokou škálu možností. Miluju teorii her, s teroristy bych rozehrála hodně zajímavou s neúplnými informacemi. Možná by bylo dobré si konečně uvědomit, že nehrajeme šachy! Víte to i vy?? Sníh a mráz jsou žolíci seslaní přírodou, takže si ani moc nezašpiníme ruce. O to přece jde, ne?

PS – na požádání připravím scénář hry

Norské mobilní dětské koutky

OSLO, NORWAY - MAY 17: People enjoy Norwegian Constitution Day celebrations on May 17, 2014 in Oslo, Norway. Norway's Constitution, declaring the country to be an independent nation, was signed at Eidsvoll on 17 May, 1814. (Photo by Tolga Akmen/Anadolu Agency/Getty Images)

V rádiu cestou do školy jsem zaslechla reklamu na společnost, provozující mobilní dětské koutky, které jsou jako služba nabízeny na různé festivaly a podobné hromadné akce. Bylo ráno a mozek ještě velmi rychle fungoval. Přišlo mi to jako skvělý nápad. Pojedu na wellness nebo školení, tam mobilní dětský koutek, já klid, dítě zábava – jedním slovem paráda. Jako podnikatelce mi v mikrosekundě současně naskočilo, jak asi společnost může fungovat. Znám  projekty týkající se hlídání a vzdělávání dětí. Z průzkumů mám i povědomost o tom, jak je o podobnou službu zájem (Praha není celé ČR). Zbytek reklamy mi bohulibou podnikatelskou aktivitu okamžitě rozkryl. Je financován z Norských fondů v rámci projektu Dejte šanci ženám. Jasný sluníčkářský projekt, chtělo se mi sobě samé říct, kdybych tedy opravdu věděla, co to nové slovo všechno obnáší. Okamžitě se mi  přestal líbit. Norové se pro mě staly synonymem pro UKRADENÉ DĚTI. Představila jsem si, jak jdu na nějaký hudební nebo divadelní festival, školení nebo cokoliv – nechám děti v mobilním koutku, pak si pro ně přijdu, dostanu tester na alkohol, nadýchám a děti mizí po jednom v potomkůchtivé a možná ani to ne, rodině. Málem jsem z toho rozčilení nabourala. Do této vypjaté atmosféry mi zavolal otec, kdy přijedeme na návštěvu. S omluvou jsem musela rodinnou oslavu přeložit na jiný termín, protože se chystám s nejstarším synem vlakem do Berlína. Těší na se Berlín i vlak ohromně. Letadla a auta zná. Otec se dostal do infarktové situace, najednou nás viděl, jak budeme cestovat rychlíkem asi s pěti tisíci uprchlíky. Otce jsem se snažila uklidnit díky informacím, které mám. Co se Norských fondů, na to, abych se uklidnila já, informace nemám. Jen můj selský rozum zaúřadoval: kurva když potřebuje koupit dárek pro děti k Vánocům, tak klientovi podrží. Je na tom něco špatného? Pěkná zkratka. Jsem zvědavá, jak se zachovám, až nějaký mobilní koutek potkám. DÁM-NEDÁM?

Za 20 let v jiné posteli

postelObčas bývám líná. Směrem k mému JÁ. Na sobě totiž můžeme pracovat vždycky, i když už začínáme být skoro perfektní. Se sebou je víc práce, než na „baráku“. Když se hlava zablokuje, nic nepomáhá. Musím se přiznat, že tu píšu často o mužích a někdy ne moc hezky. Znám ale příklad opačný. Toho muže je potřeba obdivovat. Velmi. Jeho krásná mladá žena skončila po srdeční a mozkové příhodě v komatu, na půl roku. Návrat do života, který byla zvyklá žít, je určitě nelehký a hodně lidí tomu nevěřilo a možná ještě nevěří. Za obrovské podpory svého muže již několikátý rok bojuje, aby se k němu zase vrátila. Hrozně na sobě pracuje. Každý den určitě mnoho hodin. Shodou náhod ji vždycky potkám, když mám své lenivé období. Vidím ty neuvěřitelné pokroky a za tím ten čas a hlavně tu neuvěřitelnou energii. Mohla, ale nevzdala to. Moc bych za to nedala, kdybych se s ní letos potkala na sjezdovce. Aniž by to věděla, pomáhá. Určitě i ostatním kolem sebe rozdává šanci na to být lepším, nejenom mě. Nevzdat to a jít dál. Ráda se nechávám inspirovat od těch, kteří jsou o moc lepší, než jsem já. Je lehké být líný, ale nechám to na později. Líná si můžu dovolit být třeba v rakvi, nebo kde skončím. V noci se mi zdálo, že mi je šedesát a pořád jsem ležela na té samé posteli se stejným povlečením, jako teď.  Úplně jsem se z toho hrůzou vzbudila.