Aging a small talk

IMG_0125Jediná věc, kterou na sobě nezměním a za kterou fakt nemůžu, je den mého narození. Dílo přírody se dá na chvíli oblbnout  životním stylem a možná dobrým krémem, ale přijde mi, že český muž se jen tak lehce zmást nedá. Asi nám podvědomě vrací, jak jsme jej na základce přehlížely a pokukovaly po „starších a zkušenějších“. Dovršením čtvrtého křížku si připadám pro muže jakoby neviditelná. Je ale velmi zajímavé, že jsem neviditelná pouze v Čechách. Miluju umění small talku a strašně ráda ho provozuji. Nedejbože, když začnu jen tak komunikovat s zatím neznámým českým mužem. Odskakuje, jako  bych byla nemocná a pozorně monitoruje okolí, aby ho se mnou náhodou neviděl nějaký kamarád. Minulý týden jsem si užívala milého zájmu v Rakousku. Měla jsem svoji oblíbenou olympijskou  Sotchi bundu s obrovským zlatým nápisem Czech republic na levém rukávu. Nejen díky ní jsem si zažila komunikační orgasmus. Těch otázek!! A tolik krásných tatínků!! Sborově mi zazpívali Happy Birthday k čtyřicátým pátým narozeninám! Byla jsem v nebi. Cestování je prostě strašně důležité. Šikanovat se nenechám. Natož věkem. A Rakousko je v podstatě za rohem.12742275_1187141177983640_9108324470333493658_n

 

Život by měl být fér

takovi_zabijaci_web03Manžel má rád Pulp Fiction a zcela jistě se mu ve  filmu líbí postava, kterou skvěle zahrála Uma Thurman. Komu ne, že? Taky rád poslouchal, teď tedy nevím, Amy Winehouse. Jakmile se začnu chovat, alespoň částečně, jako jeho oblíbenkyně, tak máme doma problém. Dost velký. Obě holky mě docela dost bavěj´. To měření dvojím metrem občas zmáhá. Nechápu tu schizofrenii. Proč mě taky za podobné věci neobdivuje? Jsem snad z jiné planety? Jasně, že míchám jabka´ s hruškama, ale snad by měl být na mě pyšný. Světu se ještě vyrovnám. Mallory z Takovích normálních zabijáků je už i pro mne docela přes čáru. Držím si svou úroveň. I s ohledem na naši lásku.

Sobecká matka

IMG_3749Jarní prázdniny. Vyjeli jsme si z hor do HOR, do Štýrska. Dachstein na dohled. Krása. Místo toho, abych se vrátila dobi/ytá cestovatelskou energií, jsem vyšťavená jako citron. Asi nezvládám dělat dlouhodobě pět osob šťastnými. V podstatě mne nebavilo denně hledat rukavice, čepice, skipasy a podobně – pro tři děti. Jsem neorganizovaný sobec. A to hodně. Pak  jsem sama dorazila na sjezdovku bez brýlí a rukavic, a ač jsem se na dětech snažila ušetřit v hospodě, moje útraty v obchodě s pomůckami pro sportovce, které mi pravidelně chyběly,  u hory Hor, byly daleko zásadnější.  Stále jsem měla v hlavě, jak si zašpásuji na prkně. Byla jsem jen dvakrát. Svobodně si zajezdit v hlubokém sněhu. Pořád se mi něco nelíbilo. Manžel byl ze mně zklamaný. Měla jsem mít celou dobu usměvavý obličej. Jak? Takový super kopce! A já trapně na lyžích. Záviděla jsem nejstaršímu synovi jeho snowboardovou skupinku. Já jsem traverzovala hlemýždí rychlostí okolo hory s tím dalším čtyřletým a Pájou (8). Proč jsou vždycky jarní prázdniny, když mám PMS? BTW – rozvádím se. Plánujte prázdniny vždy podle menstruačního kalendáře. Nevím, proč by to měl organizovat stát.

Bolestivý Valentýn

depreseJsem ráda, že si dnešek máme šanci zopakovat ještě na 1. máje. Je skvělé, že u nás v České republice máme svátky lásky dva. Valentýn se nám doma nevyvedl. Už ráno jsme se s manželem pohádali a zahájili bobříka mlčení. Děti tohoto bezvládí dost využívají. Někdy si myslím, že si to užívají, protože je většinou narušen rodinný plán a oni si vyplní  náhle vytvořený prostor po svém, tudíž na tabletu či počítači. Dárky a květiny jsem dostala už včera. Manžel takové štěstí nemá. Mám je pro něj schované pod polštářem a s předávkou asertivně vyčkávám. Chtěla jsem si den prudění trochu zkrátit a šla jsem se umýt s tím, že brzy zalehnu. Ve vaně jsem si sundala zbytečné zamlžené brýle, rukou sáhla po svém oblíbeném kosmetickém produktu a začala řvát bolestí. Spletla jsem si lahvičky a do očí se mi dostal jakýsi superúčinný bělící přípravek na fleky. Bolest nepopsatelná. Po hmatu jsem se dostala k lednici a hledala borovou vodu. Kde by se tam asi vzala, napadlo mě za chvíli. Brečím, pláču, fňukám, slzím. Blbej den, ale snad to pomůže.

Dovol si změnu!

IMG_3374Kdo by to byl řekl? Stačilo pár centimetrů doleva, sklopit úhel paty na vázání o pár stupňů a stal se něco jako zázrak. Když mi vázání na prkně George předělával, tak se mi do toho vůbec nechtělo. Musela jsem se přemlouvat, že si nechám poradit, protože zrovna na tohle postavení jsem zvyklá už asi sto let a tudíž je pro mě nejlepší, musím to přece vědět. Prostě změna NE. A potom? Daleko jistější v kramflecích, lepší stabilita, kvalitnější ježdění. Je až k neuvěření, co dokáže pár centimetrů. Malý krok pro lidstvo, ale velký pro člověka. Dovol si změnu!IMG_3690

Dánská dívka

The_Danish_Girl_film_poster-202x300Dusno se dalo v trutnovském poloprázdném kině krájet. Krásná Lili umírá. Za ruku ji drží neobyčejně tolerantní a milující manželka. Všem nám je jich líto.  Byli/y statečné.  Milovali/y se za všech okolností. Lili si nekompromisně kráčí za svým cílem, protože musí. MUSÍ. Za to, aby byla sama sebou, zaplatí životem. Je to silný příběh o lásce a pravdě. Lili je něžná tak, že ji milujete i když je muž, je tak krásná, že ji držíte palce, aby se bezproblémově stala ženou, kterou se cítí být . Je v ní/něm tolik něhy, citlivosti a ženskosti, jako v málokteré z nás. Střih. Smrt. Titulky. Zamáčknuté slzy. Divný pocit v krku. Tíha jejího osudu mě pronásleduje cestou do šatny. „Bych mu rozkopala držku, hajzlovi“, svěřuje pocity z filmu jedna divačka druhé. Ach Lili……….

FWB – Freeride with benefits

IMG_3690Při dnešním vystoupení z komfortní zóny, kdy jsem tahala svoji zabořenou hlavu z  prašanu, který se mi dostal do helmy i za brýle, mi probleskla mozkem ďábelská myšlenka. Když o tom teď přemýšlím, možná jsem měla i malý otřes. Pro ty, kterým nevyhovuje sexuální turistika naslepo do teplých krajů, by možná mohl sedět model tzv. výběrový, do hor, s česky mluvícím instruktorem. Žena by si vybrala výuku lyžování nebo snowboardu a i typově k sobě učitele dle svého uvážení (zkušenosti už po čtyřicítce jsou) v některé z lyžařských škol, kterých je jen v Krkonoších asi třicet. Objednala by zajímavou destinaci (Rakousko, Itálie, Francie, USA, Švýcarsko apod.) se společným ubytováním v apartmánu (nestrašit jedním hotelovým pokojem!!!!) a zajímavá dovolená s možným kamarádem s benefitem je hned na světě. Nebudu rozepisovat svůj nápad po pádu úplně do detailu, protože ve fantazii se meze nekladou. Také předpokládám u ženy 40+ jisté finanční možnosti a dovednosti ve svádění. Pro zajímavost dodávám, že u mě by tento model (zatím) neprošel, protože jsem šťastně vdaná a mladší ročníky u mě nemají šanci (zatím). Vím, že pro některé zajímavé ženy, je to však jediná šance. Jedna moje známá „jim“ říká čoklové a má celkem velkou smečku. Samozřejmě se mi to nelíbí, neb jsem matka dvou synů. Jako důkaz zde přikládám článek o Jennifer, která se také zaměřovala na mladší. (klikněte na odkaz). Každopádně můj ďábelský nápad si můžete nechat třeba jen zdát. Na něco jsou pády prostě dobré.IMG_3691

Jsem barbína

Barbina

Kdybych v autě poslouchala Radiožurnál nebo Radio Clasic, tak se to nestane. Takže za trest to mám! V autě je totiž kvůli Ranní show Leoše Mareše naladěna Evropa 2. Rádi ty blbiny posloucháme, když jedeme do školy a školky.  Momentálně nejoblíbenější písnička mého čtyřletého synka (viz. foto výše) se jmenuje Barbína.  Pořád dokola zpívá (fakt POŘÁD!!!): Jsem barbína, co se barví – na blond, jsem samý plastik a připravená na styk. Dneska to konečně přišlo: „Mami, co je to na styk?“. Chvíli přemýšlím, co řeknu. S odpovědí mě předběhne ten druhý, desetiletý, bilingvní. „No, to znamená na tyčku“. Uff. Vlastně pravda. Ještě že mám chytré děti.

 

 

Nejgeniálnější logo světa

Olympic_rings_with_white_rims.svgDíky synovi jsem se dnes opět zamyslela nad nadčasovostí loga olympijských her. Podobu mu vtiskl baron Pierre de Coubertin už v roce 1914.  Občas, ale opravdu zřídka, mě napadá taková hloupost, související s barvami kruhů. Jak je možné že, za celou tu dlouhou dobu existence loga se neozvala nějaká proaktivní skupina, která by ho označila za silně rasistické? Je totiž velmi dobře vymyšleno. Řekla bych až geniálně. Žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Coubertin dobře věděl, že čas plyne a v toku času bude docházet i ke změnám ve významu jednotlivých barev. Modrá může klidně zastupovat Ameriku (Avatar), červená Asii – významný věřitel Ameriky, komunismus v Číně, může symbolizovat také barvu ohně (vypalování pralesů), černá už rozhodně nereprezentuje jen Afriku……………..někdy bych něco tak geniálně chytrého chtěla vymyslet taky!!!!