Sugar momma, možnost, jak si po čtyřicítce ještě prožít románek

sugar mommaVe škole i v rodinách nás pozapomněli naučit, že v určitém věku prostě musíme mít majetek, jinak jsme úplně odvařené. Je to věk 40+ a výš. Nemůžeme nabídnout většinou ani dívčí krásu a pel a ani pevná těla a o zkušenosti není moc na trhu se vztahy rvačka. Většina žen většinu života touží po lásce, všude ji hledá, pak ztrácí, ale na budování finančního zázemí zapomíná. V určitém věku je to jediné, co nás může zachránit. Ano, s romantikou to nemá moc společného. Ale s penězi si romantiku můžete snadno koupit. Bez peněz to bohužel nejde. Nehrajme si na naivní Nastěnku ve středním věku, život nás měl už dostatečně ponaučit. Jestliže jsme krásu a mládí neprodaly dobře doteď, o to horší situace nás čeká. Bohužel. Stále si myslíte na čistého prince s nezkaženým chrupem a pevným tělem na bílém koni? Na účtě nula, povolená kůže a zjizvené srdce? Smůla! Jedině ty, které dobře investovaly mládí a krásu a mají dobrý zdroj příjmu, čeká po čtyřicítce ještě nějaký ten zajímavý zážitek. Doufejte, že se na vás usměje štěstí, např. v podobě výhry v loterii nebo velkorysého dědictví. Jen pak si ještě můžete zahrát na tzv. Sugar momma, nechat se rozmazlovat mladým jinochem, proběhnout se za ruku rozkvetlou loukou, zažít romantickou vášnivou noc na bílé pláži. Zaplatíte si samozřejmě za to. Není na tom nic špatného, si ve středním věku, pěkně (sice za peníze) užít romantický románek. Jelikož láska prý kvete v každém věku, tak si ji jistě užijeme v domě pro seniory. To už třeba naše smysly nebudou tolik fungovat a začneme si klidně i s umolousaným dědkem.

Sugar momma – starší žena, která si vydržuje mladšího chlapce pro hezké chvíle, protože nemůže potkat toho správného muže stejného ročníku a ještě si chce život pěkně užít. Existují samozřejmě i Sugar daddies. Mezi nejznámější sugar momma patří Madonna.

Lucidní sny místo nevěry a porna

senPo dlouhé době se mi zdál skvělý sen. Kdesi na mě čekalo malé žluté luxusní letadlo a v něm přenádherný pilot s pronikavým pohledem a zářivým úsměvem. Létali jsme v ulicích Prahy, občas jsme se podívali i trochu výš. Z nějakého důvodu jsem neseděla v sedačce, ale ležela na jakési luxusní posteli. Měla jsem na sobě šíleně krátké šaty, které jsem si neustále, ale neúspěšně, stahovala s jakýmsi studem (spojeným s něžným flirtem). Trochu jsem se samozřejmě bála, ale pilot byl velmi pozorný a neustále mě objímal. Později k nám do letadla přistoupil další pasažér, který mě rovnou požádal o ruku a sliboval mi překrásný život.  Společně jsme se najednou ocitli na párty, kde jsme se ohromně bavili, tancovali a já stále stahovala ty své krátké šaty, které ze mne udělaly královnu večírku. Od rána jsem tudíž velmi příjemně naladěna a neustále se vzpomínkami vracím ke svému nočnímu dobrodružství. Usmívám se. Pro dnešek jsem i zvolila celkem odvážný typ oblečení, vysoké podpatky a rudou rtěnku. Se svým nočním zážitkem jsem se svěřila své kamarádce psychoterapeutce. Dostala jsem výtečnou radu. Zažili jste někdy zvláštní typ snění, při němž jste si plně uvědomovali, že sníte? Tyto sny lze ovládat. Jsou na to dokonce různě techniky. Hned je jdu nastudovat. Celkem si dovedu představit, jak si ovládnu v příštím snu toho překrásného pilota a spolupasažéra. Konečně si ten film zrežíruji podle svého. V životě mi to úplně všechno tak hladce nejde.

Amatérka 40+

amatérkaPořád se něco nového učím. V životě jsem už dělala prakticky všechno kromě astronauta a prezidenta.  Třeba zrovna teď se ze mne ze dne na den stala asistentka prodeje (neplést s prodavačkou) 🙂 . Manžel si trochu rozšířil podnikatelskou činnost, tak se mu snažím pomáhat . Před hodinou jsem naučila dvě nová slova – voština a rozeta. Kolik je asi ještě českých slov, které jsem v životě neslyšela? Chodí za mnou lidé, kteří mi nabízejí nebo mě žádají o služby, o jejichž existenci jsem před čtrnácti dny neměla ponětí. Dost možná si o mně ještě víc lidí než dříve myslí, že jsem úplně blbá. Kladu otázky, které by mě dřív pokládat nikdy nenapadly. Dnes jsem v podstatě omylem prodala troje protipožární a protihlukové dveře a několik desítek metrů jakési luxusní podlahové krytiny. Domu dorazím tím stresem z nevědomosti a horka úplně vyřízená. Není jednoduché dělat něco, čemu prakticky vůbec nerozumíte. Je to hrozně vysilující. Snažím se, abych se na klienty aspoň hezky usmívala, když už nemám vědomosti. Připadám si trochu jako debil. A vůbec mě neutěšuje, že v tom, myslím i celosvětově, nelítám sama. Amatéři nejsou vůbec roztomilí…..a amatérky 40+ už vůbec ne.

Pro mého manžela xx

miminkoSedím u otevřeného okna a svítím a píšu. Užívám si teplý večer, už jich asi moc nebude. O lampu si křídla urážejí můry. Přiznám se, mám ještě otevřené víno.  Začal další školní rok. Zase jsem vedla ráno děti do školních zařízení a zase jsem brečela jak kráva (omlouvám se za ten výraz). Nevím proč, nic zásadního to není, ale pořád mě první školní den dojímá. Včera zemřela Věra Čáslavská. I já si občas uvědomuji svoji smrtelnost. Čím dál víc, vlastně. Možná brečím nad tím, že jednou přijde doba, kdy nebudou děti chtít, abych s nimi do školy chodila. Vůbec si to nedovedu představit. Zase cítím ten tlak v očích a v krku. Nevím, jestli je to kvůli tomu, že jsem hysterka, nebo  na mne zase nastupuje měsíční cyklus. Zatím ještě pravidelný. Jak ještě dlouho? Mám pocit, že bych ještě chtěla mít dítě. Znovu mít ten zvláštní tlak v břiše. Užít si tu energii a pocit, když ve vás něco nového roste, těšit se na porod s tím, že už se svého dítěte nemůžete dočkat. Jak asi bude vypadat? Jak ta loterie s geny tentokrát vyjde? Přála bych si, aby si dnes přečetl tento příspěvek můj manžel. Chci do konce života vyprovázet děti do školy prvního září. Fakt.