70.výročí osvobození

pionyr-men-2Cestou do školy a školky mě dnes ráno rozplakal Leoš Mareš v jeho ranní show. Vzpomněl si, že na čtyřicáté výročí osvobození, se do oken kromě vlajek vyvěšovaly velké číslice: čtyři a nula. To už si moc nepamatuji, ale velmi dobře jsem si vzpomněla, jak jsem stála před třiceti pěti lety u pomníčku neznámého vojína v ulici Na Nivách s Lukášem Tušilem, jako pionýrka, jako čestná stráž a rok před tím se Simonou Šírkovou v ulici Na Záhonech. Hrozně nás to bavilo, protože jsme nemuseli do školy. Pomníčky byly v těchto dnech obsypány malými pionýry. Simona to měla kousek domů a chodila nám pro bonbony a pití. Mohly jsme si to dovolit, protože jsme byly vybrány k dobře položenému odlehlému pomníčku, kam prý nechodila kontrola stráží (to byli ti nejchytřejší z pionýrů, protože ti šli rovnou domů, si myslím). Že jsem se rozbrečela, si všimnul synek a ptal se proč. Vzhledem k tomu, že chce být voják, se mu koncept čestné stráže u hrobu vojáků líbil. Nemohl pochopit, proč pláču. Řekla jsem mu, že letos slavíme sedmdesáté výročí od konce války, skoro jsem větu nemohla ani dokončit….a ta číslovka řečená nahlas mě totálně zlomila. Pohladil mě po ruce: „ty zase brečíš, že si stará, viď..“ Musela jsem zastavit, naštěstí jsme byli už skoro u školy, přes slzy se nedalo řídit. Syn otevřel dveře, rozloučil se a mě naprosto odrovnala vůně šeříků linoucí se do auta zvenku…….Dovezla jsem druhého synka do školky a šla si koupit kabát, šaty, kalhoty a triko.

PS. Nejsem pyšná, že jsem byla pionýrka, ale minulost nezměním, můžu měnit jen budoucnost 🙂

4 komentáře u „70.výročí osvobození“

    1. Já nejsem žádná filozofka, jak jste si již určitě všiml. Mě opravdu jen rozplakala ta vysoká číslovka, že jsem se toho dožila, nebo já nevim. Svůj život, jestli jste to četl, tak já prožívám fakt dost, rozhodně jsem jej nepromarnila, jen možná nějaké příležitosti, ale to asi každý. A jestli to bylo dobře, nebo špatně, to se nikdy nedozvím.A je to dobře. Hezký víkend

  1. Hmmm. Očistný pláč. Hezké a zdravé. Tak na něj nezapomeňte, až tu budete někoho nebo něco „pranýřovat“. No a já se teď na dlóóóuho odmlčím. Aspoň tu nebudete mít přechlapíno. Mějte se…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *