Lžeme, protože musíme

ležZa chyby se prostě platí, to víme všichni. Docela by mě zajímalo, proč se  v některých chybách tak nějak motáme pořád dokola a pořád za ně platíme. Chtěla bych vidět jediného člověka, který po chybě tu samou neopakuje, že se prostě fakt poučí. Já jsem takového ještě nepotkala. Asi se rodíme, abychom chybovali a pak se v tom následně pěkně ráchali. Někdo dostane do vínku širokou škálu chybujícího materiálu, někdo menší. Jako se někdo narodí s dlouhýma nohama a trojkama prsama. Že malá a povislá prsa jdou vylepšit podprsenkou, víme. Jak vylepšit svůj profil s chybami, které si s sebou vláčíme od už kolébky? Jednoduše – lží. Proto si lžeme mezi sebou navzájem, i sobě do kapsy. A kdo nelže, ten se  dobrovolně vyřazuje z kolektivu a musí si chybovat někde v koutku sám.

Omluva

růžeZlaté pravidlo je jednoduchá zásada vzájemnosti v jednání mezi lidmi:  „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ (Bible, Tob 4,15)„Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ (Bible, Lk 6,31, srov. Mt 7,12). Tak, a co já učinila? Něco, co by se mi opravdu nelíbilo, kdyby mi to nějaká bližní udělala! Minulý týden jsem byla pozvaná na malou oslavu kamarádky Jany. Jak to bývá, z malé párty se vyklubal senzační taneční mejdan. Po pár skleničkách jsem si pustila pusu na špacír, na velmi špatném místě a ještě jsem byla hodně kontakní. To znamená: najednou plná lásky a štěstí a porozumění. Ráda bych upozornila, že můj manžel zůstal doma s dětmi a manžel někoho jiného oslavoval s námi. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se na sebe dozvěděla, o čem všem jsem komunikovala a jakým způsobem, ale hlavně, jak tomu rozuměla protistrana (což se vůbec nedivím). Měla jsem své blbosti plnou hlavu a podělila jsem se o ne příliš dobrou životní upovídanost s manželem. Vrtěl nechápavě, možná naštvaně, hlavou. Celý příběh dopadl katastrofálně. Odjela jsem dnes na cvičení a zapomněla jsem si vzít s sebou tenisky. Půjčila mi je jedna šikovná sportovkyně, kamarádka. Není jednoduché najít někoho,kdo má stejně velkou nohu jako mám já (41). Ty boty jsem pak hned nevrátila a nechala jsem je za našimi domovními dveřmi. Manžel přišel domů z práce a jako první ho přivítaly cizí („obrovské“) tenisky. Vzhledem k tomu, jak se choval, tak jsem okamžitě vydedukovala jeho myšlenkové pochody. Ano, myslel si, že od nás bosky odešel nějaký muž a nebo snad, že je u nás doma ještě někde schovaný. Ano,tak snadno se přijde o důvěru. Nechtěli jsme kazit dětem jejich den (MDD), tak se šel manžel uklidňovat sekáním trávy a já šla připravovat maso na gril a špekáčky na oheň. Trochu jsem tedy odbočila od toho, co jsem chtěla dnes napsat, je to hodně osobní. Když udělá člověk blbost, tak by se měl omluvit. Já ji udělala. Takže se moc omlouvám. Milá Ráďo, jestli můžeš, tak mi tu mojí hovadinu, prosím, odpusť. Moc se ti omlouvám. Je mi to fakt líto. Posílám ti virtuální květiny. Všem čtenářkám a čtenářům se omlouvám za moji osobní veřejnou zpověď, ale nevím, jak to jinak napravit. A zkuste nedělat blbosti jako já. Děkuji.

Vyklátíme stereotypy!

stereotypyJsme stereotypy tak zaneřáděni, že je na čase s nimi pořádně zatočit. Nechci, aby mi zabíraly v mozku místo a úplně zbytečně a výrazně ovlivňovaly můj život. Nechci už  žít v zajetí stereotypů. Zkusím od sebe všechny navyklé vzorce chování jednoduše vypudit. Je mi jasné, že to je běh na dlouhou trať, ale nedám se. Kdybych byla zaměstnaná, hned zítra bych si zašla nechat zvýšit plat, aby dosahoval stejné výšky, jako ten kolegy na stejné pozici. Nevím, čím si to zasloužil. Hloupý stereotyp! Přestanu se skrz prsty dívat na cigoše, tedy Romy a nebudu už o Němcích vyprávět, jak jsou pintlich. Přestanu obdivovat Francouzky kvůli jejich šarmu a nebudu vyprávět o Italkách, že maj´velký zadek. Přestanu kupovat bělící prací prostředek, protože nejlepší na zaskvrněné bílé prádlo je stejně soda. Vím to a stále utrácím za drahé prášky. Ze zvyku. Jak magor. Taky přestaneme pravidelně v neděli obědvat řízek s bramborovou kaší a okurkovým salátem. Nebo to už je rituál? Nejsem si jistá, tak to zatím zachováme, rituály jsou pro rodinu fajn. Slibuji, že nebudu vyprávět hovadiny o Babišovi, protože jsem se s ním v životě nepotkala a nemám důvod ho pomlouvat. Kopírovat dav prostě nechci. Také s prezidentem jsem nikdy nekalila, proč by hned měl být alkoholik? Prostě to má rád. Už se taky ani nebudu bát, že mi manžel uteče s nějakou mladicí jen kvůli tomu, že má krizi středního věku. To je ten nejhorší stereotyp, který jsem kdy slyšela. Co by si s tou mladou holkou asi povídal?

ANONYM

anonymVšechno v životě se stává poprvé. První krůčky, první láska, první pusa. První velký průšvih, který se pak třeba v čase změní v zázrak, který váš život naprosto obohatí a posune do jiné roviny. První velký megaúspěch, který z vás může udělat duševního mrzáka. Dnes jsem dostala svůj první anonym. Jakási Kamila Kamomila mi napsala pěknou zprávu. První pocit nebyl příjemný, ale jsem velmi zkušená životem a brzy jsem zprávu rozdýchala. Zkusila jsem se vžít do pocitu pisatele/ky. Proč mi asi píše tak, abych se nedozvěděla, kdo to je? Zná můj životní příběh natolik, že ho i mne může odsoudit? Proč anonymně? Bojí se mne nebo jen chce zkazit den? Upozornit lidi, kteří se mnou tráví čas, že jsem bestie? Jestli dotyčného trápí, že žiju tak nemorálně, proč mi to nepřijde říct z očí do očí? Třeba bych se nad svým životem zamyslela. Anonym mi takto nedal moc šancí být lepší. Na druhou stranu mi Kamila Kamomila věnovala kus svého času, svojí enegie, žije můj život. Dala mi impuls k tomu, abych měla další článek na svém blogu. Tímto jí děkuji a jen chci vzkázat – jestli máš koule, tak se příště podepiš. Jestli tě tak zajímám, tak ti mohu věnovat třeba svoji knihu, nebo ti podepíšu svoji fotografii. A nebo ti klidně můžu dát rovnou do držky. Já na to koule mám.

Mezi Ploty – další soutěž o V.I.P. vstupenky

mezi ploty

Minulá otázka byla mimořádně těžká. Proto dnešní bude velmi lehká. Kdo odpoví alespoň trochu správně, vyhrává dvě V.I.P. vstupenky na sobotní festivalový den. Jenom doufám, že až je vyhrajete, tak je nebudete na Facebooku prodávat pod cenou. Proč  ještě nevznikl na Festivalu černý trh s alkoholem? Na všechny zajímavé odpovědi se těším.

Naše soutěž bude samozřejmě pokračovat. Sledujte pečlivě můj blog 🙂 Teda, jestli chcete.

Kruté žerty

aprilovy zertikRáno jsem chvilku žila v domnění, že děti vymyslely skvělý aprílový žertík, ale opravdu jsme zaspali. Začalo sněžit. Cestou do školy, místo toho, abychom ještě závěrečně procvičili Ústecký a Karlovarský kraj, ze kterých bude synek psát dnes písemku, jsem řešila ubrečenou kamarádku, jejíž přítel si sbalil kufry a odešel k jiné. Měla jsem z toho docela pokaženou náladu a zapomněla jsem syna vybavit do školy mojí tradiční mateřskou podporou, že látku skvěle umí a že pokud se bude aspoň trochu koncentrovat, dostane určitě jedničku. Snad to zvládne. Kamarádka to ale moc nezvládá, volala mi ráno asi pětkrát. Trochu jsem toho měla dost. Dotykový telefon se mi neustále během konverzace vypínal, držela jsem si ho bradou k uchu a do toho převlékala menší dítě do tepláčků ve školce. Jo, to byly časy, kdy se dalo během telefonování zvládat více věcí najednou. Na dotykové telefony prostě  není spoleh´, potřebují více osobní péče, vlastně jsou dost sobečtí, jestli jste si toho taky všimli. Chtěla jsem kámošku opravdu nějak uklidnit, tak mě napadlo, jestli ji třeba aprílově s tím stěhováním nevypekl.  Sice hustej šprým, ale muži jsou někdy s vtipy nevypočitatelní. Jen jsem to dořekla, zase se telefon vypnul a pak už mi ho nebrala. Začala jsem vymýšlet  vydařený žert, kterým překvapím manžela. Chtěla jsem opravdu něco kvalitního, když jsem to ráno nestihla. Konečně zavolal. „Miláčku, jsem těhotná“. Bylo chvilku ticho, pak mi smutně oznámil –  „Simona je v nemocnici, předávkovala se práškama“.

Život by měl být fér

takovi_zabijaci_web03Manžel má rád Pulp Fiction a zcela jistě se mu ve  filmu líbí postava, kterou skvěle zahrála Uma Thurman. Komu ne, že? Taky rád poslouchal, teď tedy nevím, Amy Winehouse. Jakmile se začnu chovat, alespoň částečně, jako jeho oblíbenkyně, tak máme doma problém. Dost velký. Obě holky mě docela dost bavěj´. To měření dvojím metrem občas zmáhá. Nechápu tu schizofrenii. Proč mě taky za podobné věci neobdivuje? Jsem snad z jiné planety? Jasně, že míchám jabka´ s hruškama, ale snad by měl být na mě pyšný. Světu se ještě vyrovnám. Mallory z Takovích normálních zabijáků je už i pro mne docela přes čáru. Držím si svou úroveň. I s ohledem na naši lásku.

Budoucnost patří střízlivým – T.G. Masaryk

alkoholismus u detiNějak jsem v minulém víkendu nezaregistrovala, že Ptačí auta sochaře Rittsteina byla poničena, až nyní jsem v místním plátku našla titulek: „Trutnov – Ptačí auta sochaře Lukáše Rittsteina zcestovala bez úhony kus světa. O víkendu je však cestou z mejdanu poškodila zdejší dvaadvacetiletá žena.“ Na to jsem objevila další hrozivý článek v Týdnu – „Akce metla lidstva“, který oznamuje, že se zvyšuje počet dětí, které pravidelně konzumují alkohol. Statistiky uvádějí, že od roku 2002 stoupl počet patnáctiletých, kteří mají zkušenost s alkoholem, ze 70 na 94 procent. Mezi čtyřiatřiceti členskými zeměmi OECD jsme na špici ve spotřebě alkoholu. Čas od času registruji v médiích příběhy mladistvých, kteří se někde na párty opili,ostatní je svlékli (nebo sami se svlékli povzbuzeni alkoholem) a pak vyfotili a poslali fotky na sociální sítě. Hodně dětí tuto ostudu nepřežilo – spáchali sebevraždu. Tolerance k alkoholu je v Čechách opravdu velká. Pivo je v některých hospodách dokonce levnější, než kdejaká limonáda. Mám kamaráda, který vůbec nepije a vždy má útratu, z nás ostatních pijanů, největší. Veškeré hudební festivaly, které navštěvuje především mladší generace, jsou finančně podporovány firmami, které alkohol vyrábějí (snad kromě jednoho – Mezi ploty). Sama si dobře pamatuji, co jsem dokázala, když jsem se posilnila nějakou tou skleničkou. Raději ani nebudu psát, naštěstí mě ale nikdo nevyfotil a pak na sociální sítě fotku nevyvěsil. Rozhodla jsem se, že nenechám prevenci pouze na škole a že s ní začnu okamžitě v rodině. Na synovi  pozoruji jisté známky počátku puberty. Třeba ještě není pozdě. U nás doma CHLAST skončil. Přátelé, těšte se na Vánoce – budu likvidovat bar i vinotéku. Chci pro sebe i děti střízlivou budoucnost.UFFO Trutnov

Pozor na kamarádky!!!

sex ve mesteMiluju, když se víkend prodlouží o den. Jsou z toho hned malé prázdniny. Festival Mezi Ploty se zadařil.  Bohužel jsem nezvolila správný outfit (letní šaty, ale parádní), zima mě z festivalu vyhnala o pár hodin dřív, ale vyloženě jsem si to užila v Rodinné zóně. Hned mě to upgradovalo na nejlepší mamku na světě plus jedna. Strávila jsem poměrně dost času se starším synem v autě a opravdu by mě zajímalo, dokdy děti věří na zoubkové víly a Ježíška. Je to jistý druh šikany, co jsme si na sebe ušili. Ve chvíli, kdy mu vypadl zub, si hodně nahlas přál, aby mu zoubková víla nechala alespoň pět set korun pod polštářem, protože nutně potřebuje Gopro hero 4, což je kamera, co se připevňuje na helmu a pak k počítači a dělají se s ní vůbec psí kusy. Do toho mi vysvětloval, jaké letouny nasadili Němci v druhé světové válce a proč zaujali strategii vyhladovění u Stalingradu. Moc mi to s tou zoubkovou vílou nešlo dohromady. Víla samozřejmě přišla a zanechala slušnou odměnu za to, že zub stejně po cestě někde ztratil. Opravdu výborně jsem se pobavila na Mezi Ploty afterparty u kamarádky, kterou letos znám už třicet let. Kamarádství ze střední a i základní školy je úplně nejvíc, co si člověk může přát. Není důležitá totiž frekvence návštěv. Dost si toho považuji. Jsem tam sama sebou. Mimo jiné je to kvůli tomu, že má chápavého a tolerantního manžela. Jinak by návštěvy nemohly probíhat v tak skvělé a uvolněné atmosféře. Jako důkaz dodám, že ráno uvařil super květákovou polévku (večer nám udělal super hamburgery) a šel spát o dooooooooost dříve, než my. Manželé v kamarádství žen hrají velmi výraznou roli. Někdy tak výraznou, že si je pak ty kamarádky odvedou. Jani, pozor na ně! A nezapomeň nikdy na Hustou čtyřku 🙂 .rozvod