Dívčí válka – povídka druhá, Podnikatelky

bez názvu (26)

Hodně lidí se strachuje, co ještě zajímavého vypadne z pana Babiše, aby se dostalo více peněz do státní pokladny. Úplně tomu rozumím. Hodně lidí na státu umí  parazitovat, takže je tam prostě pořád málo a je samozřejmé, že některé skupiny obyvatelstva se podporovat musí. Hlavně se modlím za to, aby alespoň zdravotnicví zůstalo na stejné úrovni, jako je v současnosti. Když někdo na zdravotnictví v Čechách nadává, okamžitě bych ho vyslala na pár měsíců do nějaké kapitalistické ciziny, to by se po první chřipce vrátil s pokorou a šel by líbat zem před první nemocnici nebo středisko.

Systém se dá vždycky obejít.To by musel být Babiš génius, nebo plošně zavést  čipy do hlavy, které by reagovaly okamžitě na určitá slovní spojení zaměřené na byznys, peníze v hotovosti, převody a kdoví co ještě. Byly by propojeny s finančními úřady, kde by vše kontrolovaly roboti a i ti by pak rozdávaly sankce. Jedině roboti, lidský zdroj je náchylný k chybám a korupci.

V našem městě je spoustu podnikatelů a podnikatelek. Ne všichni jsou ale tak podnikaví a kreativní, jako skupinka děvčat, která si začala vydělávat peníze úklidem. Nepotřebují ani IČ, ani bankovní účet, ani webové stránky. Nepotřebují se prezentovat nikde a byznys frčí. Danuška, Emily a Zuzanka jsou dlouholeté kamarádky na život a na smrt. Dokonce i mateřskou dovolenou si holky naplánovaly společnou. Na této jejich dovolené je napadla jejich podnikatelská aktivita. Jak všichni víme, je těžké rozjíždět firmu bez počátečního kapitálu. Ale holky vymyslely skvělou strategii. Kočárek se hodil jako dobrý úkryt ukradeného zboží z různých obchodů a obchůdků. Holky jsou milé, umyté, maminky jak ze žurnálu, nikoho nenapadlo, že by mohly krást. Takto, rozhodně si nemyslím snadno, získané produkty pak prodávaly na mimibazaru. Nechtělo to jen mít, jak se říká,  filipa, ale taky silný žaludek. Některé z těch krámků, které navštěvovaly, vlastnily jejich kamarádky. Víte kolik zboží se vejde do tří kočárků?

Děti odrostly, kočárků nebylo třeba a tak si rozjely uklízečskou firmu. Kapitál už měly, sice něco proinvestovaly do značkových oblečků, ale stále dost jim zbylo na vysavače a jary. Holky začaly uklízet. Levně a načerno, peníze na ruku, bez smluv a závazků. Co se jim nedá vzít, je jejich opravdový smysl pro detail. Úklidy byly vždy na jedničku vyvedené. Časem si klienti začali všímat, že jim mizí věci. Lidé mají tendenci, nevím proč, ale i já to mám, začít obviňovat sami sebe (kam jsem ty lyže dala?). Není jednoduché se na někoho obrátit s otázkou: “ Emilko, nevzalas mi náhodou moje/manželovy/dětí lyže?“, speciálně na uklízečky, které po pár úklidech vědí, kolikrát spíte týdně s manželem, kdy máte menstruaci, kolik je záloha na plyn a elektriku, kde je vaše Achillova pata. Zmizelé věci z domácností se opět vesele a celkem dobře prodávaly na mimibazaru. Holky jezdily po světě, kupovaly si drahé oblečení (nepíšu vkusné), rozdávaly drahé dárky a kupovaly si lidi kolem sebe, aby měly více klientů. Šikovný projekt, že?

Holky s uklízecím byznysem již skončily. Nevím, jestli si někdo konečně doma nechal nainstalovat kamery a chytil je při činu – jinak bylo vždy tvrzení proti tvrzení a ony byly tři :), nebo svoje know how prodaly. Momentálně dělají pojišťovací agentky, chodí po domácnostech a vesele pojišťují. Ve městečku je je vidět málo, už asi kvalita jejich služeb přesáhla hranice našeho kraje. A jestli si myslíte, že jsou třeba zavřené, tak to nejsou. Proč jako? Neskončily ani u soudu. Je opravdu důležité najít si byznys projekt přímo na míru, aby vám osobnostně sedl a být lepší, než je konkurence. V tom tkví celé tajemství: VY BŘÍDILOVÉ!

V některých z dalších dílů vás seznámím s tím, co si o jejich výborných výsledcích z podnikání myslí jejich manželé. Mít doma úspěšnou podnikatelku je přece sen každého muže.

imagesZ81QE0P9

Jo, a nezapomeňte, že toto není návod na váš projekt, toto je povídka 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *