Ke každé osamocené ženě 40+ jeden imigrant

roztomilý imigrant

Dnes jsem si opět uvědomila, jak hrozně těžké to musí mít ženy, které žijí nedobrovolně bez partnera. Musí být velmi praktické, nebo velmi bohaté. Po týdnu jsme se vrátili k nám domů do lesa, kde jsem zanechala nastražené pastičky na myši. Ihned, jak jsem otevřeli vstupní dveře jsem se k pastičkám vydala, neb jsem zavětřila. Docela mě nemile překvapilo, kolik umí jedna rozložená a plná červů myš, napáchat smradu. Okamžitě jsem zavolala na manžela a poprosila ho, aby hlodavce odstranil. I můj muž měl problém udržet snídani v břiše. Asi bych to musela zvládnout, kdybych ho neměla, ale je o moc snazší, když vám opora přispěchá na pomoc. Kolik asi žen by nemělo takové štěstí jako já a musely by tu hnusnou a smradlavou myš uklidit samy? Něco mi říká, že bychom my, ženy 40+, měly zastavit vlnu negativních reakcí na imigranty. Něco mi říká, že by mohli tito opálení chlapíci nahradit ty, kteří námi, ženami, v překrásném věku, opovrhují. Něco mi říká, že by uměli ti ,chlapci z Afriky, ocenit stovky hodiny v posilovnách, kosmetických ústavech, proležení na pohovkách u psychoterapeutů, neustálé práce na sobě, abychom byly lepší a šťastnější. Však my bychom už je ohlídaly!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *