Kruté žerty

aprilovy zertikRáno jsem chvilku žila v domnění, že děti vymyslely skvělý aprílový žertík, ale opravdu jsme zaspali. Začalo sněžit. Cestou do školy, místo toho, abychom ještě závěrečně procvičili Ústecký a Karlovarský kraj, ze kterých bude synek psát dnes písemku, jsem řešila ubrečenou kamarádku, jejíž přítel si sbalil kufry a odešel k jiné. Měla jsem z toho docela pokaženou náladu a zapomněla jsem syna vybavit do školy mojí tradiční mateřskou podporou, že látku skvěle umí a že pokud se bude aspoň trochu koncentrovat, dostane určitě jedničku. Snad to zvládne. Kamarádka to ale moc nezvládá, volala mi ráno asi pětkrát. Trochu jsem toho měla dost. Dotykový telefon se mi neustále během konverzace vypínal, držela jsem si ho bradou k uchu a do toho převlékala menší dítě do tepláčků ve školce. Jo, to byly časy, kdy se dalo během telefonování zvládat více věcí najednou. Na dotykové telefony prostě  není spoleh´, potřebují více osobní péče, vlastně jsou dost sobečtí, jestli jste si toho taky všimli. Chtěla jsem kámošku opravdu nějak uklidnit, tak mě napadlo, jestli ji třeba aprílově s tím stěhováním nevypekl.  Sice hustej šprým, ale muži jsou někdy s vtipy nevypočitatelní. Jen jsem to dořekla, zase se telefon vypnul a pak už mi ho nebrala. Začala jsem vymýšlet  vydařený žert, kterým překvapím manžela. Chtěla jsem opravdu něco kvalitního, když jsem to ráno nestihla. Konečně zavolal. „Miláčku, jsem těhotná“. Bylo chvilku ticho, pak mi smutně oznámil –  „Simona je v nemocnici, předávkovala se práškama“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *