Matka zabiják

V pátek odpoledne chodíme celá rodina (pět kousků) nakupovat. Ano, není na tom asi nic zvláštního, pravděpodobně chodíte do stánků konzumu v tento den všichni. Děti naši tradici už docela mají rády, různě se rozbíhají do svých oblíbených oddělení a škemrají o další nepotřebný krám do svých pokojíků. Umíme se s manželem  celkem dobře ubránit, ale stejně se jim občas něco do koše propašovat povede. Když nedojde k cenzuře ještě u kasy, mají pak velkou radost z vítězství. Co projde placením, je jejich (nevyslovené pravidlo). Ani tento pátek nebyl jiný. Tedy do chvíle, než  jsem se zastavila s nejmladším synkem a step-dcerkou u obchůdku se zvířátky. Netvrdím, že naše děti jsou extra tišší introverti, občas je to nakupování dost rozdovádí. Synek kopl, ale opravdu zlehka, do otočné reklamní cedule. Líbilo se mu, jak se pěkně točí. Cedule vydala kovový zvuk. To se asi nelíbilo právě procházejícímu (hodně nervózně vypadajícímu) páru neidentifikovatelného věku. Žena se s odporem podívala na mého syna (čerstvě 4) a dost nahlas mu přede mnou řekla: SPRATKU! Nevím, co se to se mnou stalo, ale paní jsem chytla za bundu pod krkem a přitlačila ji ke skleněné vitríně. Narušila jsem celkem velmi její osobní zónu a  krutopřísně jsem se dívala do jejích vyděšených očí. Pustila jsem ji po několika nekonečně dlouho trvajících vteřinách, když jsem zaslechla brekot mladšího synka. Docela mě zarazilo, že partner drzé komentátorky celý incident v tichosti pozoroval bez známek jakékoliv aktivity a poznámek. „Tak to bylo naposled!, děvče….omluv se! Paní se synkovi kupodivu omluvila, asi ze stresu, a my jsme se vydali za zbytkem výpravy. To bylo povídáního v autě! Všichni jsme se pak dozvěděli pravý význam slova spratek (původně se označení  užívalo pro předčasně narozené zvíře, později se tak říkalo kůži z těchto předčasně narozených, mladých či malých zvířat). A paní se třeba taky něco naučila. Učení je radost!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *