Miluju rozjezdy projektů

dolarV životě jsem začínala spoustu byznysů. Některé se vyvedly lépe, jiné hůře. Musím říct, že když jdu kolem svého předposledního projektu, který stále funguje a daří se mu, jsem na sebe hrdá. Mám takový pomníček. Prostě po mě zůstane taková brázdička. Je to milý pocit. Zaměstnaná jsem byla v životě párkrát. Když jsem maturovala na střední ekonomické škole až v září, tak jsem musela nastoupit do práce, utekl mi nástup na vysokou školu a byla bych za příživníka. Pak začala sametová revoluce a to se mi zachtělo cestování, otevřel se svět a já ho chtěla vidět. Pak ještě asi dvakrát, ale jinak se snažím pracovat na svých projektech. Čím jsem starší, znám víc své limity, takže už by se mi nechtělo mít velkou firmu, tedy středně velkou a řídit lidi. To už by pro mě byla asi noční můra, ale nikdy se nemá říkat nikdy. Je to možná i proto, že jsem první dítě měla v 35 letech, druhé ještě později a jsem s nimi ráda. Dnešní doba nám, maminkám, umožňuje pracovat a být i s dětmi. Zní to pro některé z vás asi divně, ale je to tak. Chce to jen mít energii, nápad a chtít. Jelikož já mám nápadů spoustu a hrozně mě to vymýšlení projektů baví, ráda se s vámi o ně rozdělím. Když se budete chtít nechat inspirovat, budu ráda a klidně vám i poradím. U mě je velký problém, že ráda projekty začínám, baví mě za ně bojovat, dávat energii, lidi dohromady, horší je pro mě fáze, když už projekt běží, je zavedený a já ho mám jen opečovávat. To je pak rutinní práce a to je pro mě mor. Ale jak jsem psala, znám se, pracuji na sobě a už vím, co umím, co pro mě je a co není.
V této sekci se zaměříme na budování naší kariéry, ráda se s vámi podělím o své nápady a zkušenosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *