Nebojte se sociálních pracovnic!!! ( A vlastně nikoho)

popelkaSociální pracovnice, o které jsem psala v minulém příspěvku, mi dala padáka. Tedy naší rodině, kterou vlastně ani nikdy nepoznala. Je to asi jediná sociální pracovnice, která nebyla u svých klientů na návštěvě v domácím prostředí, protože je to trochu i kouzelnice, která na vás koukne a všechno ví.  Jediná úřednice na světě, která se vyhýbá byrokracii, protože si zásadně spisy nečte a nerada papíruje. Všechno si to vyvěští pravděpodobně v kouli. Podala jsem na ní stížnost. OSPOD má nyní 59 dní mi na stížnost odpovědět. Mám moc kamarádek, které se a/sociálních pracovnic bojí (vůbec se nedivím), mají opravdu neuvěřitelnou moc. Ty méně zodpovědné a dost otrlé snad dělají rozhodnutí ještě před tím, než se začnou o rodinu zajímat a „vyšetřovat“. Představte si, že po desetiminutovém rozhovoru s předškolním dítětem naprosto přesně rozpoznají, kde mu bude lépe. U taťky, nebo u mamky. Nebo klidně děti rodičům přerozdělí. Momentální trend střídavé péče jim dává do rukou ještě větší sílu a moc. Jakoby nikdo neznal pohádku o Popelce. A to ji opakují každé Vánoc v televizi. Sociální pracovnice by se na tento milý film měly dívat každý den. Macecha je prostě macecha! (Více o macechách napíšu v jiném příspěvku). Nikdo nemiluje svoje dítě víc než matka. Matka je na rozdíl od otce nenahraditelná. Otec stačí na telefonu. Je pravda, že některé matky se nevyvedou, prostě nedostanou do vínku mateřskou lásku. To je pak lepší samozřejmě táta, ale milující máma bude chybět vždycky, celý život. Něco o tom vím. Každopádně naší rodině bude přidělena nová sociální pracovnice. Během třech let je to už třetí. Jsem docela připravená z míst nejvyšších a nejinformovanějších, jak budu s novou paní komunikovat a hlavně, jak s minulou slečnou sociální zametu. Rozhodla jsem se, že už nechci, aby kazila život dalším dětem a rodinám. Vezmu si ji na starost. O průběhu vás budu ráda informovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *