Omluva

růžeZlaté pravidlo je jednoduchá zásada vzájemnosti v jednání mezi lidmi:  „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ (Bible, Tob 4,15)„Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ (Bible, Lk 6,31, srov. Mt 7,12). Tak, a co já učinila? Něco, co by se mi opravdu nelíbilo, kdyby mi to nějaká bližní udělala! Minulý týden jsem byla pozvaná na malou oslavu kamarádky Jany. Jak to bývá, z malé párty se vyklubal senzační taneční mejdan. Po pár skleničkách jsem si pustila pusu na špacír, na velmi špatném místě a ještě jsem byla hodně kontakní. To znamená: najednou plná lásky a štěstí a porozumění. Ráda bych upozornila, že můj manžel zůstal doma s dětmi a manžel někoho jiného oslavoval s námi. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se na sebe dozvěděla, o čem všem jsem komunikovala a jakým způsobem, ale hlavně, jak tomu rozuměla protistrana (což se vůbec nedivím). Měla jsem své blbosti plnou hlavu a podělila jsem se o ne příliš dobrou životní upovídanost s manželem. Vrtěl nechápavě, možná naštvaně, hlavou. Celý příběh dopadl katastrofálně. Odjela jsem dnes na cvičení a zapomněla jsem si vzít s sebou tenisky. Půjčila mi je jedna šikovná sportovkyně, kamarádka. Není jednoduché najít někoho,kdo má stejně velkou nohu jako mám já (41). Ty boty jsem pak hned nevrátila a nechala jsem je za našimi domovními dveřmi. Manžel přišel domů z práce a jako první ho přivítaly cizí („obrovské“) tenisky. Vzhledem k tomu, jak se choval, tak jsem okamžitě vydedukovala jeho myšlenkové pochody. Ano, myslel si, že od nás bosky odešel nějaký muž a nebo snad, že je u nás doma ještě někde schovaný. Ano,tak snadno se přijde o důvěru. Nechtěli jsme kazit dětem jejich den (MDD), tak se šel manžel uklidňovat sekáním trávy a já šla připravovat maso na gril a špekáčky na oheň. Trochu jsem tedy odbočila od toho, co jsem chtěla dnes napsat, je to hodně osobní. Když udělá člověk blbost, tak by se měl omluvit. Já ji udělala. Takže se moc omlouvám. Milá Ráďo, jestli můžeš, tak mi tu mojí hovadinu, prosím, odpusť. Moc se ti omlouvám. Je mi to fakt líto. Posílám ti virtuální květiny. Všem čtenářkám a čtenářům se omlouvám za moji osobní veřejnou zpověď, ale nevím, jak to jinak napravit. A zkuste nedělat blbosti jako já. Děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *