Pokračování Zlomeného nehtu a ustřiženého vlasu

zlomeny nehetO muže jsem se začala zajímat jako o studijní materiál. Neprahla jsem je pohltit, mým přáním bylo se do nich úplně ponořit, vysát a kompletně pochopit. Byla to jedinečná šance je mít takhle blízko  a ještě k tomu s nůžkami u jejich hlav. Připadala jsem si někdy jako domina. Ten pocit nadřazenosti jsem si velmi užívala. Uměla jsem samozřejmě zahrát i submisivní kadeřnici, feministku, pak jsem měla někdy i dny rovnoprávnosti. Těch rovnoprávných dní však jejich studiem a mým věkem ubývalo.

 

Benedikt

Mezi mé první a stálé zákazníky patřil Benedikt. Proto si ho budu navždy pamatovat. Je to asi jako když s někým přijdete o panenství. Klepaly se mi nejen kolena, ale i nůžky. Samozřejmě si toho všimnul. Nevěděl, že je to můj první platící zákazník. Moje kadeřnická premiéra. Naše oči se střetnuly na dlouhou chvíli v zrcadle. V těch jeho jsem nespatřila ani trochu nedůvěry. Nemohlo ho napadnout, že je můj první.  Usmál se. Naštěstí mu zazvonil v kapse telefon. Dal mi pár minut k tomu, abych svoji nervozitu mohla vydýchat. Musíte  hodně hluboce do břicha, strašně to pomáhá. „Máte krásné zuby“, dozvěděla jsem se hned místo pozdravu. „Používáte mezizubní kartáčky“? „Občas“ , měla jsem radost, že hlas zněl sebevědomě. Jen co jsem se mu něžně zabořila prsty do jeho kudrnaté hřívy a stačila ze zeptat „Jak to dneska ostříháme?“ mě napadlo, že bych mu měla oplatit jeho kompliment. „Máte překrásné vlasy, opravdu kvalita. To se málokdy vidí. Musíte na ně být pyšný.“ Benedikt rázem vyrostl asi o dvacet centimetrů tak, že jsem hydraulické křeslo musela upravit na jeho novou výšku. U kudrnatých vlasů se dost dobře dají skrýt zuby, takže jsem se přestala okamžitě bát. Měla jsem takovou radost, že se mi první střih tak hezky povedl, že jsem mu ještě zastříhla chlupy v uších a v nose. Od Benedikta jsem dostala první tuzér a taky první vizitku. Musím si na ně zařídit nějakou pěknou nádobu. Zubař se vždycky hodí. Ani jsem v tu chvíli nevěděla, že začínám rozjíždět svoji první sociální síť známostí. A ani jsem v tu chvíli nevěděla, že jsem si otevřela i psychologickou poradnu. Stáváte se totiž součástí životů těch lidí. Jakmile jednou otevřete pusu a sdělíte svůj názor, musíte vědět, že sázíte semínko svých úvah do zákazníkova mozku. Kdybych to tenkrát věděla, asi bych si přidala ještě nějaký rekvalifikační kurs kouče. Práce kadeřnice je velmi náročná na psychiku. V podstatě mě napadá, že nejšťastnější kadeřnice jsou němé a hluché. Všechny příběhy v nás prostě zanechají nemilosrdnou stopu a někdy ovlivní i náhled na lidstvo jako takové. Je to vlastně kruté povolání. Měla jsem si asi najít nějakého supervizora, s kterým bych životy druhých sdílela a vinna druhých nezůstávala na mně. Benedikt si upíchl v sedmnácti letech dítě, jenže ještě před jeho narozením se odmiloval. Rodiče lásce nepřáli, a proto se rozhodli, že neobětují kariéru svého jediného syna a nabídli se, že budou platit alimenty. Do čtyřiceti let Benedikta nenapadlo a vlastně ani neměl čas se o svého syna zajímat. Hodně pracoval, cestoval a bavil se. Rodiče stárli a začali na milovaného synka sobecky tlačit s tím, že už by si přece zasloužili vnouče. Že už jedno mají, na to zapomněli. Čas alimentů dávno skončil. Drazí rodičové si vůbec nevšimli, že okolo syna se nemotají již dlouhou dobu žádná děvčata. Benedikt byl totiž guy. Než jsem se dozvěděla celý příběh, nebyl to jen zákazník, ale patřil do okruhu mých nejbližších kamarádů. Byla jsem totiž tenkrát ještě dost neprofesionální a s každým pohledným a zábavným klientem se dost družila. Fungovala jsem samozřejmě jako seznamka, protože přísun kvalitního mužského masa byl mým denním chlebem. Kamarádky a jejich kamarádky mě často prosili o pomoc s vytipováním úžasného partnera, když už se dlouho cítily samy a opuštěné. Když se může pomoct, musí se pomoct – to bylo moje heslo. V určitou chvíli jsem byla jedna z nejpopulárnějších kadeřnic ve Praze. Reklamace a nářky přišly později. I mezi pány se rozkřiklo moje slavné dohazovačství a klientů jsem měla naobjednáno několik měsíců dopředu. Ten nával se nedal fyzicky vůbec zvládnout. Naše kadeřnictví a moje sebevědomí vzkvétalo. Byla jsem ráda, že jsem se konečně v životě našla. Můj život měl smysl. Brzy jsem začala být zvána na svatby a následně na křtiny. Přestala jsem mít obavy s tím, že tak velmi zasahuji do životů druhých. Rána přišla až právě s Benediktem. Rozhodla jsem se tajně vyhledat jeho syna a dát je znovu dohromady. Jelikož jsem dost rychlá v úsudku, hned mě napadl pořad v televizi, Pošta pro tebe. Teď si říkám rychlá a blbá. I když! Zanedlouho jsem se od Benedikta dozvěděla, že mu přišlo pozvání do televize a co tomu říkám. Samozřejmě se mu do vysílání jít nechtělo. Měl ale zrovna patentovaný nový systém v čištění zubů, tak jsem ho namotivovala tím, že by si mohl udělat dobrou reklamu v televizi zdarma. To zabralo. Do studia jsem s ním naběhla jako velká podporovatelka. Byla jsem samozřejmě velmi zvědavá. O tom, kdo za vším vězí, jsem mlčela jako hrob. Seděla jsem neuvěřitelně napnutá a čekala, jestli synek pozvání do studia přijal. Docela by mě zajímalo, jestli je za účast a vyprávění veskrze dojemných příběhů přislíbena finanční odměna, nebo jedou na natáčení jako ovce pouze za lístek na vlak a televize si mastí z jejich životů kapsu. Snad se to dozvím. Podobně napnutá jsem naposledy byla, když jsem se poprvé zastřihla do cizích vlasů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *