Už ani šanci nazmar

bez názvuHory jsou teď úplně senzační. Krásný sníh a v podstatě prázdno, protože ještě nezačaly jarní prázdniny. Po perfektně stráveném dni, obklopená šťastnou rodinou na příkrých krkonošských svazích, jsem se těšila na příjemný pokec s kamarádkou při svařeném vínu. Člověk míní, Bůh mění. Pokec nevyšel. Musím sedět doma, tak sleduji Velkého Gatsbyho. Do mrazivé temné noci se vydal manžel. Takových mejdanů, které mi teď nabízí obrazovka, se už asi nedočkám. Jsem na to už věkově trochu OVER. Při mé poslední návštěvě jednoho tanečně-koktejlového podniku jsem zaslechla u vchodu neomaleného vyhazovače, jak reagoval na naši skupinku. ……..ááá tchýně zase jdou. Ač to bylo kruté, nedovedu si představit, co by mi bylo řečeno na párty u Gatsbyho. Ale, takovej mejdan, to bych si teda přála ještě zažít. Myslím, že to je jediná věc, která mi v mládí utekla. Už nechci, aby se mi to stalo podruhé. Nesmím zahodit už ani jedinou šanci, kterou mi život nabídne. Nějak tuším, že jich bude ubývat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *