Zločin a trest

partyMůj manžel není vůbec večírkový typ, nemá rád ani moc nějaké prodloužené v baru nebo v hospodě, ani párty. Sdělil mi, že si večírků užil, když byl mladý a že je raději doma. Musím obrážet tyto veselice sama. A neříkám, že mi to nějak výrazně vadí. Zvykla jsem si. Výhoda je, že můžu zapařit v klidu, a že se za mé nepřítomnosti doma nic nestane. Někdy mě ráno nechají dokonce i dospat. Včera jsem odešla „jakože na chvilku“ a nějak se mi ta chvilka protáhla. Neplánované akce bývají většinou nejlepší. A opravdu, pobavila jsem se. Dnes u nás doma panuje trochu dusno. Úplně se dokážu vžít do pocitu dětí, které se dobře baví u nějaké velké kulišárny, která je pak v závěru od rodičů nebo učitelů označena za blbost a dítě je za tuto skvělou zábavu potrestáno. Ode dneška je proto nebudu trestat za věci, kterými si alespoň na chvíli zpestřily život. Doufám, že si tento příspěvek přečte manžel a bude šťastný, že jsem se měla včera večer fakt fajn 🙂 .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *